Devět povídek vybraných ze tří knih (Dojmy z přírody a společnosti, Co život opomíjí, Z Prahy) neprávem zapomenutého autora, předního prozaika generace devadesátých let a prvního desetiletí našeho století. Postihuje v nich svět ubohých, vyděděných lidskou společností a bědně se prodírajících životem, a nelítostně ukazuje špatnost těch, kdo, ať už z jakéhokoli důvodu působí jejich utrpení.